Jdi na obsah Jdi na menu
 


dsc_0244c.jpg

Zazinka k nám přišla jako záchrana. Nejdříve jsme si v roce 2001 pořídili Rozinku /Baky z Vlčích luk/ a ta nás tak nadchla pro plemeno Nova Scotia Duck Tolling Retriever, že jsme založili chovnou stanici Z Hlásovské louky. Po absolvování potřebných výstav a zkoušek jsme Rozinku uchovnili a našli jí vhodného pejska. Štěňátka se povedla, bylo jich 5 a byla nádherná. Nejkrásnější holčička Amálka zůstala doma a měla pokračovat v chovu. Ale dopadlo to tak, jak často lidské plány končí. Štěně nemělo v pořádku ramenní kloub a protože se nezjistilo, jestli dědičně, nebo po úrazu, a my jsme nechtěli problém přenášet dál, uchovnění jsme vzdali. Amálku jsme měli pro radost naší a její mámy. Holky byly skvělá dvojka!

Jenže zase zasáhla matka příroda a na Vánoce 2010 se u Amálky prokázal zhoubný nádor, který přes operaci a léčbu v únoru ukončil její život v necelých 6 letech.
Každý, kdo má nebo měl někdy psa, ví, co to pro všechny znamená. Rodina brečela a Rozinka se stala úplně apatickou a vypadalo to, že za chvíli nebudeme mít žádného psa.
Jenže naštěstí se o stejných vánočních svátcích v Ostravě v chovné stanici Z vřesu a kapradí narodilo 5 krásných štěňat mámě Dáje a tátovi Oliverovi. Takže matka příroda rychle srovnávala skore. A pak se s velkým štěstím jedno dostalo k nám do Prahy.
Během několika dní Zazinka ovládla terén, omotala si kolem prstu celou rodinu i Rozinku. Opět jsou holky skvělá dvojka!
Zazinka vášnivě aportuje, vášnivě plave a vášnivě miluje celou rodinu. Buď leží nebo běží a když po něčem touží, tak píská – zkrátka typický toller. Když jsme v práci, tak celou dobu pospává a čeká na náš příchod, koneckonců jsou doma spolu s Rozinkou, a vítání si pak pořádně užíje.
A já doháním, co jsem měla v plánu před 8 lety. Chodíme na výstavy, kde jsem objevila nový svět tollermaniaků, a našla i nové přátele. Zjistila jsem, jaký je to krásný pocit mít úspěch na výstavě a jak je to návykové. A Zazi se snaží dělat mi radost. Složily jsme na jaře úspěšně OVVR a chystáme se na uchovnění.
Takže pokud vše dobře dopadne, bude nás příští rok doma trochu více.   Nora®2013

dsc_0639a.jpg

Nastal čas na nové zprávy. V roce 2014 jsme se Zazinkou vyrazili do Německa za ženichem Ayem a 26.5.2014 se nám narodila štěňátka. Tedy od 9,30 do 13,30 se narodili samí kluci. S ohledem na to, že jsme si potřebovali nechat jednu holčičku, to bylo dost napínavé. Ale večer v 21,30 , když už nebyla naděje, přišla na svět konečně jedna holčička – Bella z Hlásovské louky. Radost byla veliká, prckové všichni krásní! Celé dva měsíce likvidovali zahradu a pak kluci odešli do nových domovů. Pečlivě jsme vybírali a myslím, že i dobře vybrali nové páníčky. S některými jsme i v úzkém kontaktu a víme , jak se jim daří na výstavách a zkouškách. Bella ovládla pole, je sice menší než bráchové, ale nezústává pozadu, absolvovala výstavy, potřebná zdravotní vyšetření a složila OVVR. Žije u nás se svojí maminkou a je to to nejmazlivější stvoření, které znám. Plave, aportuje a miluje vášnivě jako toller, ale je trochu mírnější a klidnější než její maminka, geny otce Aya se projevují.

chs-zhlasovskelouky.jpg